Začal bych krátkým souhrnem mého prvního dne na Main Event WSOP 2008.
Byl to dlouhý den a vše běželo bez problémů až na poslední hand večera. Krok za krokem směřoval k tomu stát se chipleaderem a už jsem se viděl, jak si balím nahrané žetony a jdu domů, ale pak mě dostal poslední hand – a to tak, že hustě! Měl jsem J 6 a na flopu J J 5 – takže jsem šel už při flopu do all in. Můj protihráč vedl s A J a když pak turn přinesl eso, byl to můj konec. Byl to poslední hand večera a místo toho, abych šel domů s 110 000 USD, začnu další den jen s 64 000. Ještě pořád to je docela dobrý stack a dám si teď pár dnů volna, než vstoupím do druhého dne. Maya se taky účastnila dne 1a a má teď v žetonech zhruba 70 000. Zítra se oba sejdem na dnu 2a – a snad to taky společně dotáhneme až ke dni 3a.
Od tenisu si teď na pár dní odpočinu, protože jsem si přivodil zranění krku. Je to tak špatné, že jsem se i u golfu musel držet zpátky. Včera už to bylo lepší a tak jsem se s Janim a Nickem setkal na golfovém hřišti. Jani si obstaral nového caddieho a k naší smůle mu byl opravdu velkou oporou.
Pro většinu lidí je jedno odpoledne strávené u golfu v TPC Clubu dostatečně vzrušujícím zážitkem na celý den, ale Janimu a mě je to stále málo. Obstarali jsme si proto prvotřídní místa na Ultimate Fighting Championship, Forrest Griffin versus Rampage Jackson. Na tento zápas jsme s Janim uzavřeli malou sázku. Vsadil jsem na Griffina – trefa do černého!
Bylo už celkem pozdě, ale den bez pokeru??? Vyrazil jsem do Bellagia a hodil si příjemnou partičku 4000/8000 USD s Davidem, Elim, Rafim a Mynhem. Když jsme tam tak seděli a hráli, napadlo mě – wow, já snad fakt žiju ve snu: byl jsem si zahrát golf, zkoukl jsem UFC, teď hraju v Bobby´s Room poker a za pár minut bude v televizi přímý přenos wimbledonského finále mezi Rogerem Federerem a Rafaelem Nadalem. Zůstal jsem sice u pokerového stolu, ale sledoval jsem hlavně ono utkání. Vyklubal se z toho jeden z nejdramatičtějších zápasů v historii Wimbledonu – byl to zážitek, sledovat dva hráče největšího formátu, jak ze sebe na kurtu dávají to nejlepší.
Byla to perfektní tečka za už tak perfektním dnem, takže jsem pak vyrazil domů. V pokeru jsem si přilepšil hezkou výhrou a byl jsem už skoro doma, když mi zazvonil mobil. Byl to můj agent a ptal se, jestli bych neměl chuť setkat se s Forestem Griffinem a Chuckem Liddelem v RIO. Jsem velkým fanouškem MMA (Mixed Martial Arts) a tak jsem neváhal a vyrazil jsem co nejrychleji do RIO, abych pogratuloval Forestovi a s oběmasi pokecal ještě předtím, než budou hrát main event. Byl to sice dlouhý, ale naprosto úžasný den! Miluju Vegas, na světě neexistuje žádné jiné město, které by se mu vyrovnalo!
Brandon Adams a já jsme se dohodli, že si to rozdáme na Wynn Golf Course. Připadla mi volba prvních tří hřišť a to poslední vybíral on. Rozhodl jsem se pro TPC Summerlin, Bears Best a Wynn. V TPC to bylo, jako kdybych hrál doma, přesto je i tohle hřiště docela náročné. Bears Best mi sedělo ze všeho nejmíň, protože je zde celkem vysoký rough a měl jsem docela problémy se z toho vysekat. Mým favoritem je jednoznačně hřiště Wynn. Naposledy, když jsme tam hráli, ztrácel Brandon už po 9 jamkách a já jsem se dostal do vedení o 70 000 USD!
V každém případě jsme museli naše plány kvůli nečekaným okolnostem trochu pozměnit. Dnes jsme si dali ve Wynnu jen cvičnou rundu: Brandon, Jani, Nick, můj agent Chris a já. Abychom se mohli pustit do hry, museli jsme se složit na poplatek. Green fee nás vyšel všehovšudy něco přes 2000 USD. Ještě před prvním úderem nás docela nakrklo, když jsme se dověděli, že si s sebou nemůžeme vzít své caddies. Každý z nás má svého osobního caddieho, kterému platíme za to, aby nám asistoval u našich golfových výletů.
Wynn má své vlastní caddies, což je koneckonců i v pořádku. Proto jsme poprosili Grega, týpka z Wynnu, aby nás nechal dělat si věci po svém; přece jen hrajeme o docela dost peněz a každý má svého caddieho. „Lozil“ potom za námi ve svém Golf cartu, aby se přesvědčil, že naši caddies opravdu sedí ve svých carts, tak, jak je to předepsané. Takže já platím Jimmymu, aby mi pomohl ohodnotit green, očistil hole atd. – zkrátka plnil své povinnosti caddieho. Zhruba u páté jamky naše caddies vyhodili. Nemohl jsem věřit vlastním očím. Bylo hrozné, jak se k nám lidi z Wynnu chovali! Na jedno můžete vsadit své sváteční spoďáry : pokud někdy v nějakém kasinu prohraju milion v kostkách, pak to určitě nebude ve Wynn.
Brandon a já jsme se tedy rozhodli přesunout naši hru na TPC, mé takřka domácí hřiště. Protože jsem tu lehce ve výhodě, dostane ode mě Brandon 110 000 USD, pokud vyhraje, já naproti tomu získám za své případné vítězství 100 000 USD. Brandon se stále zlepšuje, takže jsem se dostal tak trochu do pozice losera.
Do tenisového duelu se pustíme hned po golfu, někdy kolem 14. července. Doufám, že to budou 2 skvělé dny, během kterých si užijeme spoustu psiny a kdyby se mi podařilo dvakrát vyhrát, znamenalo by to slušný výnos.
Brzy by se měl ukázat můj nový videoblog, takže sledujte pravidelně www.rawagas.com.
