Pekelné utrpení... Den za dnem. To, co udělal král Anglie Williamu Wallaceovi ve Statečném srdci, není nic proti tomu, co jsem musel minulý měsíc zkusit já. Na turnaji 10 000 USD Omaha 8/b jsem byl opět „Bubble Boy“, smolařem, kterému ušla cash pozice o jednu příčku. Měl jsem s mými 250 000 nejvíce žetonů, ve hře zůstalo už jen 40 hráčů a přesto jsem nezískal žádné peníze. Jen prvních 27 odešlo s výhrou. Jeden hráč udělal inside straight, čímž získal celý pot. Nejhorší na tom je, že jsem měl uzavřených několik sázek na můj postup na cash pozice, celkem asi o 200 000 USD. Sice jsem nic neprohrál, protože ostatní museli vyhrát, nakonec ale všichni odešli s prázdnou.
Když se na to zpětně dívám, musím přiznat, že nejsem právě nejbystřejší. Měl jsem jen nečinně sedět a čekat, než někdo prohraje všechny své žetony. Ale co jsem místo toho sakra dělal? Zkoušel jsem vyhrát celý turnaj.
Dnes je oficiální začátek léta, nejdelší den v roce. Vezmu si pár dní volno od turnajů a cash games. Budu čerpat energii a připravovat se na středeční turnaj 50 000 H.O.R.S.E. Jestli prohraju i tam, bude to opravdové zklamání. Při nejlepší vůli nemohu přijít na to, co dělám u pokerového stolu špatně. Když přece člověk prohraje pětkrát za sebou na cash games, je to znamení, že by měl svůj styl hry změnit. Přesto vím, že se karta brzy obrátí.
Dokončím dnes své Top Five „Nejsprostějších pokerových hulvátů“. Jediným dosud žijícím hráčem, který se na tento seznam dostal, je Sammy Farha. Někdy je opravdu k neuvěření. Mluví tiše a klidně, ale to, co říká, je velmi sprosté. Na seznamu je i Puggy Pearson. Vzpomínám si, jak se ve starém Dunes Card Room začal hádat s rozdávající jménem Kim. Když pak mezi ně přišel jiný dealer, aby Puga odtrhl, vyzula si Kim botu s vysokým podpatkem a praštila jí Puga po hlavě. Ještě léta jsme se tomu smáli. „Shoeshine“ Nick Simpson byl rovněž hráčem, který nadával dealerům. Jednou rozdávajícího pod stolem pomočil. Posledním hráčem je „Nigger Nate“ Lanette. To není rasizmus z mé strany, tak mu prostě říkal každý. Lanette jednou ve Stardust ukousl rozdávajícímu ucho. Další den se vrátil a dal tomu chudákovi 5 000 USD. To bylo tenkrát hodně peněz. Tento žebříček je velice kontroverzní, proto už nebudu pokračovat. Zmínil bych už jen Johnnyho Chana, který kdysi býval k rozdávajícím velmi sprostý. V posledních letech se ale polepšil.
Jen tak dál, Johnny!
-DB