„Round and round it goes, where it stops, nobody knows.” Krupiéři říkávají tato slova, když se točí kolo rulety s kuličkou. To mi připomíná můj vlastní život. Minulou noc jsem byl na cash game, prohrál dalších 137 000 USD a vůbec netuším, čím to může být. Po hře jsem o všech handech přemýšlel a mám pocit, že jsem hrál dobře. Na turnajích dostávám po pár hodinách jen špatné karty. Štěstí není v současné době na mé straně. Tento pocit zná každý hráč pokeru, ten čas se prostě musí ve zdraví přestát.
Další věc, která mi dělá starosti se týká mého syna Todda a mě. Nacházíme se právě ve fázi nepříjemné výměny názorů. Todd je velice tvrdohlavý (odkud to asi má) a vypadá to, že se asi budu muset postavit problému tváří v tvář a promluvit si s ním. Doufám, že naše hádka neovlivnila jeho hru, ale já mu vždycky říkal, že musí mít pořádek ve svém osobním životě, když chce hrát dobrý poker.
Pár starších hráčů diskutovalo o tom, kdo byl, mrtvý nebo živý, nejsprostější k rozdávajícím. Říkal jsem si, že by stálo za to, udělat z toho „Žebříček nejsprostějších pokerových hulvátů“. V každém příspěvku nové jméno.
Moje číslo Nr. 1 je Stu Ungar. Byl strašně vznětlivý a mohl v jakoukoliv chvíli vybuchnout. Svou zlost si vždycky vybíjel na dealerech, nikdy na ostatních hráčích. Zavalil je nadávkami, které jsem předtím nikdy neslyšel, přičemž pohlaví nehrálo žádnou roli. Pamatuji si, jak jednou v Lake Tahoe plivnul na kartu a řekl dealerovi: „Jsem venku, vem si mé karty.“ Rozdávající netečně odpověděl: „Na tyhle karty nešáhnu, kamaráde.“ V Golden Nugget nadával jedné rozdávající tak strašně a tak dlouho, až zavolala svého šéfa a se slovy „Dávám výpověď“ strhla z uniformy jmenovku. Pak se otočila ke Stuymu a řekla: „A ty, ty zkurvysyne, půjdeš se mnou ven a já ti nakopu prdel.“ Stu odmítl.
V soukromí to byl skvělý člověk s výborným smyslem pro humor. Vždycky jsem si říkal, kde se v něm ty záchvaty zlosti berou.
A příště zase Nr. 2.
-DB.
