Markus Golser alias "Jumper17"

Se stejně velkým úspěchem, jako jsem zakončil první den, jsem zbodal den druhý. Hned ze začátku jsem se u svého stolu chopil iniciativy a ztratil asi třetinu svého stacku a to v této pozdní fázi turnaje pochopitelně zabolí. Ale i tak jsem mohl na preflopu svůj stack pomalu zvyšovat, což je o tím snazší, čím jsou blinds a ante vyšší. Počet hráčů pomalu klesal a až nás bylo ve hře jen 11, hráli jsme tedy o bubble, přišel následující hand: já jsem raisoval z MP s párem sedmiček, hráč na BB, Piotr Jopp – vítěz celého turnaje – chvíli přemýšlel a šel all in, já jsem calloval. Jak jsem se zaradoval, když jsem uviděl karty protivníka – dvě pětky, ale – jak se ostatně v pokeru často stává – moje radost neměla dlouhého trvání. Na flopu se objevila jedna obludná pětka a pochopitelně ani turna ani rivera nenapadlo, aby mi přispěchali na pomoc s nějakou tou sedmičkou. Po této akci činil můj stack už jenom nějakých 60 tisíc, zatímco průměr ležel u 100 tisíc. Ale zanedlouho jsem se zase vypracoval k nějakým 95 tisícům a to bez showdownu.

Jen o něco později se mi do ruky dostal královský pár, to bylo ještě, když se hrálo o bubble. Seděl jsem v UTG+3 a raisoval na 22 tisíc. Mladá berlíňanka Sandra Naujoks (kterou považuji mimochodem za velmi talentovanou hráčku, protože se poprvé v životě účastnila takové události a hned se dostala na páté místo) šla all in. Já jsem calloval aniž bych nad tím nějak mudrcoval, což bylo s dvěma cowboyi docela logické. Když mi ukázala A-Qs, tak jsem se rozhodl se příliš neradovat a bylo to rozumné rozhodnutí, protože hned na flopu přišlo jedno eso, které mi naznačilo, že si můžu svoje králíky strčit třeba za klobouk. A opět mi turn ani river nepomohli. Ale už dvě hry poté přišla moje chvíle. Byl jsem na pozici UTG+1 a první karta, kterou jsem dostal bylo eso, tak jsem posunul všechny své žetony doprostřed, aniž bych se podíval na mojí druhou kartu. Sandra Naujoks mě callovala, což ji stálo 40 500 a když jsem já otočil svoje karty, tak se zjevila vedle esa jedna trojka. Sandra už zas měla A-Q, tentokrát offsuit. Na flopu přišly 9-T-J, takže mě nečekal žádný backdoor flush draw. Jediná věc, která mě mohla zachránit od toho, opustit tento turnaj jako bubble boy, byla trojka. Na turnu přišla sedmička, kterou bych uvítal pár her předtím, ale teď mi byla užitečná zhruba jako sluneční brýle v tunelu. Už už jsem si pohrával s myšlenkou, že se z jedenáctého místa budu muset rozloučit, když na riveru přišla trojka. Juhů, tak nakonec nebudu bubble boy tohoto turnaje, záchrana v poslední sekundě. Sandře jsem řekl, že je v pokeru přece jen trochu spravedlnosti a že to určitě nebylo naposledy, co jsme se utkali v duelu. A měl jsem pravdu...

Když se konečně našel bubble boy tohoto eventu – ten nezáviděníhodný titul získal Tobias Reinkemeier – rozešli jsme se na přestávku. Můj stack byl bohužel tak vysoký, že jsem trochu usnul na vavřínech a s jedním pohledem na peněžní ceny jsem se rozhodl vyvinout pořádný tlak, dokud to půjde. Pak přišel tento hand: na MP jsem raisoval s Q♥-9♥ a jeden hráč calloval, ne blbost, hráčka callovala. Ano, domníváte se správně, opět Sandra Naujoks. Na flopu přišly J♣-T♣-7♥, v potu bylo 67 tisíc. Po mém reraisu na preflopu mi zbývalo ještě 66 500, tak jsem se rozhodl jít all in. Sandra callovala s A-J. Turn ani river mi zase vůbec nepomohli a tak jsem se z desátého místa s turnajem rozloučil a musel jsem se spokojit s cenou 3190 euro. Finálovou fázi tohoto turnaje hodnotím rozpolceně, na jednu stranu, kdybych vyhrál souboj 77 proti 55 a KK proti AQ, tak bych byl bez váhání naprostý chipleader, ale na druhou stranu, kdyby mě nezachránila trojka na riveru, tak bych se loučil jako bubble boy bez peněz. Celkem vzato, to byl zase jednou skvěle organizovaný turnaj. Vůbec musím přiznat, že tuhle CAPT sérii mám moc rád. Po těch mnoha letech, co jsem hrál hlavně v zahraničí, si užívám pokeru v německy mluvící zemi, ještě k tomu v mé domovině.

Zatím

Váš Markus Golser