Čtvrtek,  19. října 2017  -  14:49:09
Poker, Sports Betting, Casino Poker, Sportwetten, Casino BonusBonusBonus.cz BonusBonusBonus.sk Poker, kasyno, bukmacher BonusBonusBonus.hu BonusBonusBonus.ru BonusBonusBonus.cn BonusBonusBonus.hk Poker, Sports Betting, Casino
John Juanda - profil! PROFIL

John Juanda alias "Mr. Nice Guy"

Poslední aktualizace: 31. března 2014
 
Party Poker
"Je to jako v kině: člověk pozoruje osoby na plátně a dokáže rozpoznat, kdo je ten dobrý a kdo ten zlý.“
John o své schopnosti "číst" z chování ostatních hráčů
08.07.1971
Indonesien (Sumatra), ID
Rak
Nezadaný/á
Marina Del Rey, US
USA
Oklahomská Univerzita (Bc. obor: marketing, management), Seattle University: Mgr. (Master of Business Administration)
majitel indonézské restaurace "Java Spice" na Rowland Heights, L.A.
četba, filmy, cestování
John Lennon, Elton John
jezero Toba v Indonézii
Dalajláma
...když mu bylo 19, v letadle z Indonézie do USA
Hold'em
agresivní
Erik Seidel, Allen Cunningham, Howard Lederer, Phil Ivey, Chris Ferguson a spousta dalších
"Způsob, jakým umí zacházet s penězi je někdy až vytáčející." (Daniel Negreanu závistivě o Johnově ukázkovém bankroll-managementu)
...zakázal by používání zbraní ve válce a vrchní představitele obou znesvářených zemí by proti sobě poslal do ringu
... nedovolil by hrát poker více než 48h týdně
během studií si přivydělával prodejem biblí, výhrami z pokeru financoval své sestře studium na college

Dětství a dospívání v Indonézii

„Tohle patřilo k asijské kultuře. Člověk žil až do svatby s rodiči, potom se odstěhoval a měl děti. Když se moji rodiče v roce 1970 vzali, odstěhovali se a za rok jsem se narodil já. Protože měli tenkrát ale hodně práce, pečovali o mě mí prarodiče,“ vypráví John. „Když se na to dívám zpětně, vyrůstat u mých prarodičů byla jedna z nejlepších životních zkušeností. Moji sourozenci a já jsme věděli, že naši rodiče se snaží, abychom si žili lépe a my jsme to museli chápat. Dostal jsem takové životní lekce, které bych nikde jinde nezískal.“

A právě onen podnik rodičů, který John během svého dětství určitě často nenáviděl, mu později zajistil příjemný život. Ve srovnání s většinou ostatních lidí z Indonézie byli Johnovi rodiče majetní a mohli synovi financovat soukromé školy, cestování a vzdělání na college.

Během let strávených na střední škole se z Johna stal inteligentní mladý muž a talentovaný lehkoatlet.

„Byl jsem opravdu dobrý atlet“, vzpomíná. „Byl jsem pravděpodobně nejlepším atletem na střední. Patřil jsem do teamu lehkoatletů a byl jsem nejrychlejší v běhu na všech tratích od 200 až po 5000 m.“

Z dob, kdy běhal krátké a dlouhé tratě, si John odnesl soutěživost, kterou využívá dodnes jako profesionální hráč pokeru.

Ačkoliv byl dobrým žákem, byl také trochu rebel – takový malý „James Dean Asie“. Téměř hrdě dnes Juanda vypráví: „pořád jsem lítal v malérech a byl jsem celkem rebel. Existuje fotka, kde mi jsou asi čtyři nebo pět. Mám na sobě sluneční brýle, sedím se zkříženými nohami, (nezapálenou) – pozn. autora) cigaretou v puse a směju se do objektivu. Fakt jsem si myslel, jak nejsem cool.“

Ale jeho přehnané frajerství mělo samozřejmě i své stinné stránky: v mládí byl vyloučen hned ze dvou škol...

Samozřejmě nebyla jeho matka příliš nadšená z toho, co ze syna roste. Byla toho názoru, že John plýtvá celým svým potenciálem. Snula plány, ve kterých její syn odjíždí do Ameriky a odpoutává se tak od problémového okolí. Ale ani otec nebyl pro mladého Johna nejlepším příkladem. Díky němu začal John s hazardem, což bylo dalším trnem v oku jeho matky. John se ale naučil hru kontrolovat, narozdíl od otce Hadiho, který se čím dál víc stával závislým.

„Vždycky prohrával“, vypráví John o otcově stylu hry. „Byl blázen do sportovního sázení, hrával oko bere, čínský poker a vždycky prohrál; hlavně proto, že u toho i pil. Kromě toho hrával většinou o hodně peněz a v Indonézii (kde jsou hazardní hry zakázané) je běžné, že lidi, proti kterým hrajete se Vás neustále snaží podvést.“

Tenkrát, zatímco Johnova matka tvrdě pracovala, trávil jeho otec čas hraním hazardu. Taková situace přinutila matku ke konečnému rozhodnutí: poslat Johna studovat na college do USA, kde se měl stát lékařem, právníkem nebo obchodníkem. „Zkrátka kýmkoliv, jen ne hráčem, jakým byl můj otec“, říká John.

Lekce pokeru v oblacích

V roce 1990 tak John opouští rodnou zemi a odlétá studovat do USA. Tenkrát poprvé, během cesty, když seděl na palubě letadla se svými dvěma nejlepšími přáteli, odkryl John tajemství pokeru. Jeden z jeho kamarádů mu vysvětlil pravidla a nejzákladnější strategie jednotlivých herních variant . Kromě toho se vysoko nad pacifikem dověděl, jak je důležité umět číst z chování hráčů. Než letadlo přistálo v Oklahomě, našel John nový koníček: poker.

K jeho velkému překvapení se v jeho prvním handu objevil hned royal flush. Tato kombinace je všeobecně považována za raritu a ještě méně obvyklá při prvním handu. John si nemyslel, že člověk může mít takové štěstí, věděl, jak je těžké získat royal flush. Měl podezření, že tu něco nesedí a tato domněnka se ukázala být pravdivou: jeho kamarád podváděl, aby si John myslel, že je v pokeru dítě štěstěny a nesmí tak za žádnou cenu přestat hrát. John si z toho vzal ponaučení, že je lepší věřit na pravděpodobnost, než na štěstí, což se stalo základním stavebním kamenem jeho pozdější kariéry.

Studia v USA

John celkem brzy pochopil, že život v USA není tak jednoduchý, jak si na začátku představoval. Protože téměř neuměl anglicky, nebylo pro něj lehké sžít se se svým novým domovem. Díky tomu se ale naučil pečlivě pozorovat okolní lidi a pozorně jim naslouchat. Protože nerozuměl jednotlivým slovům, musel se, aby pochopil, co lidé říkají, spoléhat na svou intuici.

Na státní univerzitě v Oklahomě dokončil v roce 1994 marketing a management a získal titul bakaláře.

Během let strávených na college se John průběžně věnoval hraní pokeru a hrál proti svým spolubydlícím. Když se po skončení školy vrátil do Indonézie, zjistil, že mu chybí onen lehký adrenalin soukromých pokerových klání pořádaných na kolejích.

„Když jsem se vrátil domů, měl jsem u sebe kreditku s nemalým obnosem a nevím jak se to stalo, snad protože jsem zase byl mezi přáteli, snad protože jsem pil, než jsem se stačil rozkoukat, zadlužil jsem se u jednoho indonézského kasina více než 15 000 USD. Tak tady mě máte: čerstvý titul z college v kapse a přesto tak neskutečný trouba“, vzpomíná John na své tehdejší pocity.

John věděl, že jediná cesta, jak splatit peníze , je naslibovat matce, že chce zpět do států pokračovat v doktorském studiu. Věděl, že mu dá 40 000 USD , aby mohl pokračovat ve vzdělání; z těchto peněz chtěl zaplatit své dluhy. Dodnes neřekl svojí matce, jak to tehdy doopravdy bylo.

V roce 1994 to pro Johna Juandu tedy znamenalo návrat do USA! Zapsal se na Seattleskou univerzitu ve Washingtonu a dosáhl následujícího titulu MBA (Master of Business Administration). Stále však přemýšlel nad tím, jak vyrovnat dluhy. Aby mohl financovat studium a zbavovat se dluhů, začal John jako pomocná síla; prodával bible a obchodoval s akciemi. Tenkrát byl dokonce označen za „nejlepšího pracovníka“.

Po ukončení školy se John přestěhoval do Los Angeles a pracoval, mimo jiné, jako obchodní vedoucí jedné marketingové firmy.

Z tichého pozorovatele profesionálním karbaníkem

V roce 1996 John Juanda poprvé vkročil do amerického kasina a objevil výzvu, kterou v sobě skrývá Texas Hold´em. Kuriózní na tom všem bylo, že na začátku strávil několik dnů pouze přihlížením ostatním hráčům a pozorováním jejich chování. John byl vždycky výborným hráčem black jacku a nyní, když se u něj probudila vášeň pro poker, si to nakráčel do nejbližšího knihkupectví a koupil si hned několik příruček o pokeru. Až o několik týdnů později, když už měl pocit, že pochopil, o co ve hře jde, začal sám hrát.

Ještě toho samého roku se účastnil svého prvního opravdového turnaje. Dostal se mezi deset nejlepších, stejně jako na druhém turnaji, kterého se účastnil v roce 1996. Stále více se soustřeďoval na analýzu svých protihráčů. Samozřejmě pracoval John na svém bankrollu (obnos peněz, který má hráč k dispozici pro hru) a stal se stále častějším návštěvníikem různých kasin a heren.

V roce 1997 se účastnil celkem 13 turnajů, které se konaly v okolí Los Angeles. Na všech se mu podařilo dostat se až k finálovému stolu, na pěti se umístil jako druhý, na dvou turnajích zvítězil.

Povzbuzen těmito úspěchy, účastnil se John stále více a více turnajů. V následujících letech se mu podařilo umístit se dvacetkrát na odměňovaných pozicích, dva turnaje z toho vyhrál, přičemž se z něj stal jeden z nejvíce obávaných a respektovaných hráčů pokerového světa.

V roce 1999 se poprvé účastnil světového poháru World Series of Poker a na obou turnajích, kterých se účastnil, se propracoval až k finálovému stolu.

V roce 2001 vyhrál John turnaj „Jack Binion World Poker Open Championship“. Kromě toho se umístil jako druhý v anketě o nejlepšího hráče „Card Player Magazine Player of the Year“ v letech 2001 a 2002.

V roce 2002 získal svůj první zlatý náramek na WSOP (World Series of Poker) a to tím, že ve svůj prospěch obrátil turnaj „Triple Draw Lowball Ace to Five “. Stejně tak vyhrál v roce 2002 první profesionální pokerový turnaj „Professional Poker Player´s Tour“, kdy po dlouhé hře jeden na jednoho (heads up) porazil Chrise Biglera.

V roce 2003 získal další dva zlaté náramky za výhru v turnajích Omaha pot limit a Seven Card Stud Hi/Lo Split. Během prvních třech sérií World Poker Tour se Johnovi podařilo dostat se pětkrát až k finálovému stolu.

John Juanda sám prohlašuje, že je velkým příznivcem World Series of Poker a je toho názoru, že tato série brzy nahradí do té doby divácky oblíbenou World Poker Tour. Podle něj je WSOP momentálně velkolepější a důležitější než WPT a věří , že se jistě zanedlouho objeví další přinejmenším stejně zajímavé projekty.

„Brzy tady bude profesionální hráčská liga pokeru, ve které budou nejlepší hráči placeni za to, že hrají. A až k tomu dojde, žádný ze špičkových hráčů se nebude chtít účastnit WPT.“

V roce 2004 vyhrál poprvé turnaj „Professional Poker Tour“ a podařilo se mu, kromě toho, propracovat se 14krát k finálovému stolu.

Jeho úspěšná série pokračuje dále i v roce 2005: na turnajích „Five-Star Poker Classic“ a „National Heads Up Poker Championship“ pokaždé bodoval pátým místem.

Na „Crown Australien Poker Championship AUD 100 000 Speed Poker“ konaném v roce 2006 John vyhrál a odnesl si peněžitou odměnu ve výši 732 901 USD. Na tomto turnaji se mu podařilo obehrát takové velikány jakými jsou Mike Sexton, Tony G, Phil Ivey, Barry Greenstein a Phil Bloom. Ale to nebylo jeho jediné vystoupení. Šestým místem na hlavním turnaji Monte Carlo Millions si zajistil výhru v hodnotě 500 000 USD. Skončil jako druhý na turnaji FullTiltPoker.Net Invitation Live in Monte Carlo“ a vyhrál turnaj „Monte Carlo Milions Consolation“.

Agresivní styl hry a schopnost „číst v lidech“

Ani ne deset let stačilo Johnovi Juandovi k tomu, aby se stal světově uznávanou pokerovou hvězdou a dnes patří k nejlepším turnajovým hráčům. JJ upřednostňuje turnaje před cash games a nejradši hraje no limit Texas Hold´em a pot limit Hold´em. Turnaje, kterých se účastní, si pečlivě vybírá a hraje pouze tam, kde jsou vysoké jak vklady, tak i sledovanost.

John Juanda se, spolu s Philem Iveym, řadí k pravděpodobně nejvíce respektovaným a obávaným pokerovým profesionálům. Je známý po celém světě hlavně svým agresivním stylem hry a je často označován za „hráče s neuvěřitelným štěstím“. K tomu John jednou poznamenal:

„Nic proti takové pověsti nemám, často mi pomáhá vyhrát... Existují lidi, kteří mají strach, když musejí hrát proti mě, protože ´vědí´, že mám narozdíl od nich ještě štěstí. Ale jsou tu i další aspekty mého image, které způsobují, že hrají špatně.“

Podle Johna je jednou z nejdůležitějších věcí umět pozorovat hráče. To je to, co dělá z hráčů jakými jsou Phil Ivey a Chris Ferguson pokerové velikány.

„Mnoho lidí rychle sází, když blufují a když mají dobrý hand, potřebují hodně času na rozmyšlenou. Potom se dívají kolem sebe, nebo si hrají s žetony. Pokud je pečlivě pozorujete, pak je Vám jasné, že mají v ruce „nuts“ (nejlepší možnou kombinaci onoho sázkového kola)“, říká John.

Jeho schopnost analyzovat chování ostatních hráčů pochází z dob, kdy přišel John do Ameriky a byl donucen porozumět tomu, co mu lidé chtějí sdělit, aniž by znal jazyk.

„Když jsem tady přišel, neuměl jsem anglicky zhola nic. Proto, když jsme se tak potulovali s mým kamarádem, většinou jsem jenom poslouchal, všechno pozoroval a téměř nemluvil. Myslím si, že se člověk daleko více naučí posloucháním, než mluvením. Když jsem v roce 1996 začal s pokerem, dokázal jsem dobře odhadovat lidi, i když jsem pouze přihlížel. Během těch let, kdy jsem lidem pouze naslouchal a pozoroval je, se u mě vyvinula schopnost dobře jim porozumět a to nejen v pokeru, ale taky v běžném životě. I když mě posadíte do hry proti lidem, které jsem nikdy předtím neviděl, celkem rychle získám představu o tom, jak tihle lidi tikají. Je to jako v kině: člověk pozoruje postavy a je schopný rozeznat dobrého chlápka od zlého.“

Pokerová hvězda a gentleman – vzor v každém ohledu

John však není pouze velkolepým hráčem; je to bezstarostný a uvolněný člověk, který působí jako osvěžující vánek v dnešním světě pokeru, v němž se to často hemží arogantními hráči, kteří se neumějí chovat. Je stále přátelský a zdvořilý, nikdy příliš výstřední. John je také člověkem bez předsudků a je toho názoru, že i to se podílí na jeho úspěších. Je jednodušší porozumět chování hráče u stolu, pokud se o onoho hráče opravdu zajímáte.

Dalším příkladem Johnovy velkorysé osobnosti je skutečnost, že z peněz vydělaných hraním pokeru financuje, mimo jiné, své mladší sestře studium na college. Dokonce kolegové z branže ho za jeho klidné chování u stolu obdivují; díky tomu si také vysloužil přezdívku „Mr. Nice Guy“. Rovněž fakt, že je kdykoli připraven vyhovět nějakému fanouškovi, přispívá k jeho dobrému jménu. Přiznává, že ho opravdu vytáčí, když vidí, že se někteří hráči chovají ke svým fanouškům, jako by neexistovali.

Ačkoliv patří John k oblíbeným pokerovým profesionálům s ušlechtilým srdcem, není radno tohoto chytrého pána podceňovat. Jeho úžasný charakter totiž v žádném případě nemá nic do činění s jeho schopnostmi u hracího stolu, kde je v každé chvíli schopen odehrát chladně vypočítavou, nelítostnou partii. Poker je pro Johna obchodem a zasahuje jen velmi málo nebo vůbec do jeho soukromého života, či do jeho osobnosti. Pro Johna se stává hra zajímavá hlavně tehdy, když je konkurence velmi tvrdá. Často sám přiznává:

„Peníze přicházejí a odcházejí, ale je to právě konkurence, která mě zas a znova táhne ke stolu.“

John Juanda je členem týmu Full Tilt Poker a hraje online v barvách svého sponzora, Full Tilt Pokeru. Tam se s ním můžete často utkat v Texas Hold´em no limit 5 USD – 10 USD a v limit 5 USD - 10 USD Omaha Hi/Lo Split. Hráči, kteří se přihlásí na stránky Fulltiltpoker.com pomocí referenčního kódu od BonusBonusBonus GBUTLER1, obdrží pohádkový uvítací bonus v hodnotě 100% prvního vkladu až do výše 600 USD.

Úkolem týmu Full Tilt Poker je rovněž naučit jiné hráče poker, popřípadě jim pomáhat – proto je také John Juanda hrdým členem této společnosti.

Pokud si zrovna obzvlášť věří, hraje John občas i cash games 2000 USD – 4000 USD.

„Hodně hráčů prohraje už při hrách s 400 USD – 800 USD a zkouší pak své štěstí na 1000 USD – 2000 USD, aby vyhráli zpět své peníze. Tohle by ovšem, pro někoho, kdo touží být úspěšný, mělo být absolutním tabu“, říká John.

Pokud se Johnovi stane, že se dostává do nepříliš šťastné série, hraje tam, kde jsou jen nízké limity. Je toho názoru, že není zrovna nejlepším nápadem účastnit se v takovém případě big game (cash games, kterých se účastní nejlepší hráči světa). Daleko lepší je podle něj najít si jednodušší hru, která člověku pozvedne jak jeho bankroll, tak i sebevědomí. Měl by se opět dostavit pocit, který vás vrátí zpět do hry: „Wow, teď se mi podařilo vyhrát dvě noci po sobě!“ Pokud si okamžitě chcete zahrát s Johnem Juandou, navštivte odtud stránky FullTilt Pokeru a zajistěte si tak i Váš exkluzivní bonus. Vyhledejte Johna u jedhoho z četných stolů a utkejte se s ním!

Přátelství

John má přátele i mezi ostatními profesionálními hráči pokeru a je členem malé pokerové společnosti „Crew“. Tam patří kromě Johna taky Daniel Negreanu, Allen Cunningham a Phil Ivey, které sám John označuje za své nejbližší přátele.

Allen Cunningham dokonce sebejistě prohlašuje: „jednou určitě všichni dospějeme a je přirozené, že se všichni vyvíjíme určitým směrem. Ale pro některé lidi, je to jako na střední, kde si všichni slibují, že spolu zůstanou v kontaktu, ale pak to stejně nevyjde. To se nám nikdy nestane a to i když se někdy rozejdeme každý jinam. Takové přátelství, které nás spojovalo a které mezi námi stále je, patří, podle mě, v pokerové branži k unikátním.“

K jeho nejbližším kamarádům patří také Mike Matusow, který je, stejně jako Daniel Negreanu, skvělým hráčem. Přesto už se oběma podařilo kompletně zbankrotovat. Sám John Juanda hraje profesionální poker už několik let, ale ještě se mu nestalo, že by byl delší období bez peněz. „Přišel jsem do USA úplně sám. Kdybych někdy zůstal bez peněz, znamenalo by to můj konec“, říká John.

Johnův přítel Daniel Negreanu k tomu dodal: „Jeho schopnost zacházet s penězi dokáže člověka až vytočit. Byly doby, kdy jsem byl na mizině a přišel za ním s prosíkem, aby mi půjčil nějaké peníze, díky kterým bych se mohl znova postavit na nohy. Ještě předtím, než se mnou začal diskutovat o výšce sumy, vyptával se mě, co se stalo a udělal mi přednášku o tom, co jsem udělal špatně a jak špatně jsem hrál. A celou tu dobu jsem tam stál a poslouchal ho, jak mě poučuje a vysvětluje mi, že musím okamžitě začít tohle a tamto dělat líp. Vařilo to ve mě a v duchu jsem křičel: ´Sakra Johne... dej mi těch mizerných 30 000 USD a sklapni!´“.

Když nehraje poker

John je momentálně nezadaný, nemá děti a dnes prohlašuje, že se svému osobnímu životu, na úkor hraní pokeru, příliš nevěnoval.

„Teď si říkám, že jsem se měl více soustřeďovat na osobní život. To je to jediné, čeho dnes lituji, ale možná, že bych nebyl tak úspěšný, kdybych si nepřál více hrát.“

Touží stát se jednoho dne hlavou rodiny a v žádném případě ještě nehází flintu do žita. Dnes žije v kalifornském Marina Del Rey.

Mezi Johnovy koníčky patří mimo jiné četba, filmy a cestování do neprobádaných končin, přičemž jeho nejoblíbenějším místem stále zůstává jezero Toba v rodné Indonézii. Jeho oblíbenými zpěváky jsou Elton John a John Lennon.

Jeden sen už si John splnil: je šťastným vlastníkem indonézské restaurace „Java Spice“. Ta se nachází na Rowland Heights, jedné z nejznámějších čtvrtí Los Angeles a pokud má člověk štěstí, může se tam potkat s majitelem osobně.

„Zajdu tam asi jednou měsíčně, ale můj obchodní zástupce mi stále opakuje, že každý den volají lidi a ptají se, jestli John dnes přijde a nebo, kdy se tam zase objevím. A upřímně řečeno, je to pro mě něco, kvůli čemu se vždycky rád vracím do L.A., do místa, kde to všechno začalo, kde se můžu setkat s lidmi a pokecat si s nimi.“

Kdyby mohl něco ve světě změnit, zakázal by používání zbraní ve válce. Jako daleko lepší nápad se mu jeví poslat oba vrchí představitele znepřátelených národů proti sobě do ringu. A kdyby mohl změnit něco ve světě pokeru? Zakázal by hrát poker víc než 48h týdně.

Fanoušci ho zbožňují

I pokeroví fanoušci dokážou ocenit genialitu Johna Juandy a skládají mu poklony na různých internetových fórech.

Johne, když jsi ten profesionální hráč, ptám se kolikrát, jestli třeba někdy nemíváš pocity viny, když lidem taháš peníze z kapes jako upír, který lidem saje krev. Hlavně proto, protože je hodně pravděpodobné, že většina lidí, nad kterými vyhráváš mají s hraním problémy. Neeeeee, dělám si srandu, jenom přesně tak se občas cítím já, když vyhrávám!“

„Juanda je s konečnou platností můj nejoblíbenější hráč! Je talentovaný, sympatický a nepostrádá eleganci. Je fakt úžasný!“

„Konečně jsem měl možnost vidět nejlepšího allround hráče. Čistý styl. Hraje, aby vyhrával a vypadá úžasně i když prohrává. Je nádhera koukat se na hráče jako je on.“

Možná už brzy tohoto sympatického muže u hráčského stolu neuvidíme. John plánuje dostudovat doktora na lékařské fakultě a starat se o chudé lidi. Nakonec by chtěl pomáhat lidem v rodné Indonézii, kteří jsou bez prostředků a nemohou si dovolit lékařskou péči. Vzdát se povolání profesionálního hráče pokeru by znamenalo v jeho životě asi zásadní změnu, ale John je známý tím, že rád přijímá nové výzvy.

Už teď podporuje John jednoho kalifornského lékaře, který otevřel kliniku pod názvem „Aurora Breast MRI of Orange Country“, která se zabývá hlavně předčasným diagnostikováním rakoviny prsu.

John Juanda je a zůstane člověkem, do něhož se jen tak nevidí. Jeho protivníci i fanoušci se stále snaží dostat se za jeho tvář, ale marně. Tento fakt potvrzuje i Erik Seidel, který je sedminásobným držitelem zlatého náramku WSOP:

„Do Johna nevidíte. Ale rád bych zjistil, jaké by to bylo, kdyby se mi to podařilo...“

Od doby, kdy se John Juanda stal profesionálním hráčem, stále dokazuje, že je jedním z nejoriginálnějších charakterů pokerového světa. Jeho styl je jedinečný, jeho talent nepopsatelný a jeho stálý úspěch na turnajích téměř nedosažitelný.

Chcete si prohlédnout video?
KLIKNUTÍM NA TLAČÍTKO 'PLAY' NAPRAVO OD NASTAVENÍ HLASITOSTI A POTOM NA IKONU 'MENU' SI MŮŽETE PROHLÉDNOUT VÍCE VIDEÍ, VE KTERÝCH VYSTUPUJE JOHN JUANDA
     

    ---

    Tag Cloud

    ---