Poslední týdny byly skutečně namáhavé, především na psychiku. Naivně jsem žil v přesvědčení, že to bude všechno jednodušší. Prostě poletím do Vegas, zahraju si pár turnajů a cash games, vyzvednu si šesticiferný šek a pojedu zas domů do Anglie. Ale skoro nic v životě neběží tak, jak si člověk představuje, ani moje cesta do Vegas.
Nejtěžší je být na to mentálně připraven a být schopen čelit všem nepříjemnostem života, poker je vlastně skvělý trénink pro vývoj Vaší osobnosti. Toto byl můj vůbec první šestitýdenní turnaj WSOP a také jsem se na něm dopustil mnoha chyb, ze kterých jsem se ale pro příští rok snad také něco naučil. Nejdůležitější lekci mi udělili moji starší a zkušenější přátelé, kteří mě poučili, že nejde o to, vyhrát první turnaj nebo co největší obnos na cash games, je to šestitýdenní maraton!! Jen klidně zpomal, dej si pauzu, nemusíš hrát každý den. A pokoušet se mermomocí získat zpět ztracené peníze nebo utrhnout nějakou ohromnou výhru funguje na skutečných turnajích ještě hůře než na internetu a ke skutečnému vítězství to zpravidla nevede.
Po pár týdnech pokerového maratonu, kdy jsem byl už docela negativně naladěn, přijel jeden můj přítel z Anglie. Působil svěže, optimismem a motivací přímo hýřil. Na moje doporučení si právě přečetl knihu „The Secret“ a to po čtyřicáté a byl podobně pozitivní jako já před několika týdny. Mluvil celou dobu o kosmickém záření, o karmě, o „tajemství“ a podobných věcech. Aby toho nebylo málo, přišel ze svého prvního turnaje, do kterého šel s 330 dolary, s 18 tisíci. Pak si vsadil párkrát na ruletu a opět se na něj usmálo štěstí a to vše zakončil – jako třešničkou na dortu – straight flushem v 3 card pokeru! I když je můj přítel dobrý hráč, to se mu musí nechat, takové štěstí nepřichází jen tak, bezdůvodně. Takový bezbřehý optimismus, jaký měl on, a to jak reagoval na to, když se mu třeba něco úplně nevydařilo, ten se nejen vyplácí, ale je i nakažlivý. Rozhodující je zůstat pozitivně naladěn, protože jakmile sklouznete se svými myšlenkami a začnete být negativní, škodíte sami sobě. V tak tvrdém a konkurenčním oboru jako je tento, prostě musíte být svěží a musíte najít tu správnou rovnováhu mezi tím být sebevědomí (ale nikoliv arogantní!) a tím najít pozitivní a realistický postoj, protože jinak se vystavujete přílišnému tlaku. Já jsem se rozhodl vzít si příklad ze svého přítele a na pár dní jsem si dal pauzu. Řekl jsem si, že pěkně vypnu, budu relaxovat a trochu se porozhlédnu po Vegas. Skutečně to ohromě pomohlo a teď, po několika dnech odpočinku, jsem odpočatý, vyrovnaný a připravený na hlavní event. Mým miláčkem je bezpochyby Deep Stack poker, protože můžete vyvinout velký tlak na hands protihráčů a můžete poznat, kdo má moc slabý hand a složí karty na riveru a kdo je moc tvrdohlavý na to, aby je složil. Myslím, že to stačí k tomu, aby se hlavní event pro mě proměnil ve šťastný konec tohoto šestitýdenního maratonu. Také jsem změnil svůj startovní den na 1D, a to z několika důvodů. Především je dnes totiž Betfair party, a nebylo by vůbec rozumné se hned den nato účastnit tak důležitého turnaje. Na turnaj chci být vyspaný a ve skvělé formě, rozhodně však nechci mít na krku opici. Dalším důvodem je to, že jsem se loni také účastnil hlavního Event na WSOP, poprvé v životě, a také jsem začínal v den 1D, přičemž jsem měl štěstí na skvělý stůl a v ten den jsem skončil na osmém místě (podle počtu chips). A doufám, že se mi podaří lonský úspěch zopakovat. Už se vůbec nemůžu dočkat!!!
Kromě toho se myslím zítra otevírá Betfair lounge, na které už se také nesmírně těším. Letos máme jako jediní lounge s golfem, tento „Crazy Golf Course“ má sice jen jednu jamku, ale zato dvě cesty k ní a na obou jsou různé překážky jako větrné mlýny, různé rohy a podobně. Trošku podobné poslední scéně z Happy Gilmora, jen méně složité. A mimo to máme v lounge taky ty skvělé WSOP masážní křesla a to mi věřte, to jsou jedna z nejlepších masážních křesel na světě!!! Domnívám se, že tam taky máme různé běžné stolní hry, šachy, vrchcáby i Wii Sports. Blýská se na lepší časy!
Hodně štěstí,
John
