Před pár dny jsem přistál v Portugalsku na turnaji, který se koná každý druhý měsíc a je podobný GUKPT. Tento díl turnaje se koná v Estorilu, asi třicet kilometrů od hlavního města Lisabonu.
Betfair mě ubytoval v pěkném pětihvězdičkovém hotelu se 24hodinovým pokojovým servisem, jedinou vadou na kráse bylo to, že 24hodinový pokojový servis nefunguje mezi druhou a šestou hodinou ranní. Takže se jedná patrně o portugalských 24 hodin, no zkuste si to nezamilovat. Od té doby, co jsem přistál, se počasí změnilo zcela přirozeně na typicky londýnské počasí, je zataženo, místy se vyskytují občasné přeháňky a mrholení a náhlé poryvy větru. Ale tak jako tak, lidé tady mají očividně slunce v duši a díky bohu většinou umí anglicky. Za to jsem skutečně vděčný, protože moje portugalština je omezena na malou slovní zásobu ne více než čtyř slov.
První den nás čekal sraz s nějakými zaměstnanci betfairu a pár portugalskými hráči, nejdřív jsme skvěle pojedli a pak nás čekala návštěva kasina Estoril, kde se turnaj koná. Kupodivu je to to největší kasino v Evropě! Je trošku zvláštní, že tam vejdete a přímo naproti Vám je ohromný barový les, kolem kterého jsou roztroušeny místa pro milovníky hazardu, na jejichž perifériích zas najdete pár skvělých restaurací. V horním patře je přepychovější prostor vyhrazený hazardu a také oficiální „Gambling room“, kam můžete vstoupit jen, když zaplatíte vstup 4 eura. Zeptal jsem se pokladní, proč bych proboha měl platit 4 eura za vstup a ona mi mile sdělila, že to je proto, abych si mohl zahrát kasinové hry jako je black jack, ruleta a punto banco. Okay, proč bych ale proboha měl platit 4 eura, abych si to zahrál v gambling roomu, když to můžu hrát zdarma ve zbytku kasina?? Na to mi slečna odpověděla: „Pane, zaplatíte 4 eura a můžete hrát blackjack, ruletu a punto banco.“ V té větě se skrývala neoblomná nelogika pana Hymana Kaplana. Snad Vám nemusím říkat, že jsem z čiré zvědavosti ty 4 eura skutečně zaplatil. Krom toho jsem také chtěl vidět, jaké cash games tam uvnitř mají. Pokerové cash games byly prostě otřesné. Nevěřili byste, jaká praštěná pravidla si ti portugalci vymysleli. Byly tam dva stoly, oba 10 handed. Maximální buy in 1 tisíc, minimální 75 euro. Blinds 5-10 euro. ALE BACHA, každou hodinu je 5minutová pauza a po ní je každý nucen si přesednout!!! COŽE??? A jestli Vás ani to nedokáže srazit na kolena, tak ještě k tomu musíte po změně sedadla začít novou session s maximálně jedním tisícem. Takže někteří lidé, kteří předtím vyhráli několik tisíc musí zas začít s pěti sty nebo i méně. Kvůli téhle náhodné struktuře je takřka nemožné se vzpamatovat a vyhrabat se z toho, když prohrajete pár buy inů nebo Vám prostě štěstěna chvíli nepřeje. I přesto jsem si zahrál, protože jsem prostě závislák a docela jsem si to užil. Byla tam taková více sociální atmosféra a bylo to velmi uvolněné. Druhou noc, kdy jsem hrál, jsem chtěl odejít asi v jednu v noci, abych se ještě ukázal na Betfair uvítací párty v místním nightclubu, asi pět metrů od pláže. Ale ouha! Řekli mi, že nesmím opustit stůl dokud ta session neskončí a tvářili se přitom smrtelně vážně. Musel bych tam nechat všechny chips a mohl bych si je vyzvednout až další den. Taky vám berou blinds, i když musíte jen jít na záchod. Prostě to hrají jako by to byl STT. Absurdní. Prostě nesmíte opustit stůl dokud neskončí session. DĚLÁTE SI PRDEL???
Po tom odírání o peníze jsme si to namířili na Betfair párty, dostavili se do baru, kde bylo pro nás vše zdarma a vypili všechnu tequillu, kterou tam měli. Pak už si nevzpomínám úplně jistě, co se stalo. V Portugalsku je to dost živé, i když se dostanete do nightclubu až ve dvě ráno, protože Portugalci evidentně začnou párty až v jednu ráno a pak pokračují až do 9 nebo 10 dopoledne. NO PROSTĚ ŠÍLENSTVÍ!
No a dneska máme další den a za pár hodin nám začíná turnaj. 90minutový limit, 15tisícový startovní stack a turnaj už praská ve švech s 200 hráči i náhradníky.
Jedééééééééééééééém, do tohóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóó
Čauky
Kunku wap
