Lidi nezlobte se, že jsem tak dlouho nic nenapsal. Chtěl jsem Vám podat zprávu o 5000 dolarovém no limit Hold’em, ale v poslední době jsem tolik hrál, že jsem vůbec neměl čas něco takového rozebírat tak, jak bych býval chtěl.
Tak to vezměme stručně. U mého startovního stolu byl Joe Hachem a po mé pravici Sorel Mizzi, bohužel s ním sedím v poslední době často. Štve mě na tom jednak to, že je skvělý hráč a nelehce se proti němu hraje a druhak jsme oba členové malého týmu a nemůžeme proti sobě hrát tak tvrdě, jak bychom chtěli. Lepší by bylo, kdyby seděl někde jinde a odrovnával všechny zelenáče z turnaje. Bylo to docela blbé místo, protože jsem si se Sorelem nechtěl nic začínat dokud to nebude bezpodmínečně nutné. A to i když vím, že on otevírá hru velmi lehce. Většinu času jeden z nás rozděloval blinds, tu a tam jsem musel reraisovat, když jsem věděl, že mám dobrý hand (i když ne úplně skvělý, jako třeba 99 nebo A-10o). Kvůli tomu ale nastal ten problém, že si asi Sorel myslel, že ho na preflopu reraisuju kvůli vlastní ješitnosti, můj jediný cíl však bylo vyházet ze hry všechny ty začátečníky, aby se nepletli mezi těch pár hráčů, kteří skutečně uměli hrát poker.
Každopádně se mi podařilo udělat několik moc pěkných blafů a nashromáždit slušný stack, dokud nepřišel následující hand. Nějaký trouba, který hrál hodně tight, otevřel MP, jeho hand byly samé premium cards, už dvakrát doubloval s KK. Já jsem právě měl KQ♠♠ na big blind s velkým stackem. Rozhodl jsem se ho callovat, s nadějí, že na flopu dostanu něco hodně slušného, ne jenom jednu dvojici, jinak bych nepokračoval. Na flopu přišlo J♦-10♥-4♥, checkoval jsem a on vsadil asi 3 tácy do potu, který měl jen 2,5. Sám měl ve stacku ještě 15 tisíc, zatímco já jsem měl 40. Žetonový průměr byl v tom momentě asi 15 tisíc. Dost mě ale mátlo to, jakým způsobem vsadil ty tři tisíce do potu, nepřestával se třást a zírat na mě jako bych tam seděl nahý. Na 80% jsem jeho hand odhadoval na nějakou super kombinaci jako QQ, KK nebo AA a na 20% AK nebo AQ. Nebyl jsem si ale jistý co z toho mám od něj vážně čekat. V každém případě jsem nebyl s A nebo 9 daleko od toho tu zvěř stackovat. Nebyl to ten typ člověka, který je tak brzo schopen foldovat. Proto by check raisování asi moc nepomohlo. Radši jsem si řekl, že ho budu callovat a uvidíme, jestli blafuje, vážně má skvělé karty a nebo je naopak složí. Na flopu přišel srdcový kluk, takže flush se zadařil a top pair má trojičku. Je jedno co má, je to beat. V tomto bodě by asi většina hráčů začátečníků checkovala a čekala na to, jestli dostanou více peněz na turnu, takže jsem to udělal. Přesně to, co on musel očekávat od průměrného hráče, který právě dostal skvělý hand. On také checkoval, jeho hand musel být určitě buď AK, AQ s jediným srdcem nebo AA, KK či QQ, což ukazoval i jeho evidentní strach. River byl ještě lepší – blank 7. Takže, 89 hitovala, flush taky a jack získal trojici. V podstatě jediný hand, který on může porazit je KQ. V potu bylo 9 tisíc, on měl okolo 14-15 tisíc a průměrný stack je 15 tisíc. Měl plno žetonů a mohl foldovat, byl by to easy fold. Já jsem na to šel pomalu, hrál jsem jako svoje předchozí skvělé handy, se kterými jsem se dostal do showdownu a šel jsem all in. Byl to velký overbet, ale tyhle američtí hráči se strašně neradi vzdávají, a když si myslí že jsou pozadu a Vy vsadíte ¾ jejich stacku, tak stejně callují, protože budou moct stejně zůstat u stolu a blábolit o svých dětech. Tak jsem na něj šel all in a bohužel pro mě to nevyšlo jak jsem čekal. Ukázal se být zákeřnější než jsem ho odhadoval a se svým KK okamžitě calloval. Naprosto pitomý. Vím, že ten overbet musel vypadat docela podezřele, ale není možné v deseti sekundách odhadnout jestli blafuji nebo ne. Jsou prostě lidé, kteří nejsou schopní foldovat overpairs, ti by měli být identifikováni a nikdo by je neměl blafovat. Takže jsem se trošku přestřelil v té naději, že ho budu moct blafovat. Nebo ne? Na WSOPE (World Series of Poker Europe Qualifiers) jsem se naučil neplýtvat žetony, a že je lepší hrát s málo žetony a vždy počkat na správný moment, než jen tak vyhodit všechny žetony z okna v nějaké rizikové situaci. I po tomto handu jsem měl pořád dost slušný stack, hrál jsem dobrý poker a můj stack rostl a rostl. Bohužel pro Sorela neběželo všechno tak naprosto ideálně. Nechal se napálit nějkým oslem, o kterém určitě také napsal ve svém blogu, a vyšel z toho s malým stackem. Na můj raise na EP dal squeeze, SB flat calloval a já jsem naběhl do svého JJ. Po zbytek dne jsem hrál solidní poker a můj stack rostl, dokud se po mé levici neobjevil Ben Grundy a po mé pravici Scott Seiver (konečný vítěz). Jak jeden tak druhý patří k velmi talentovaným a agresivním hráčům, takže jsem se snažil hlavně o to hrát přímo a čestně a vyčkat zítřka, kdy se dostanu k jinému stolu. Bohužel jsem měl pech na dost špatnou situaci, kde jsem se nemohl vyhnout výprasku na preflopu s AK proti AA, to zmenšilo můj stack opět na průměr.
Další den byla běžná praxe. Několik steals, pak čekání na správný moment, vydělal jsem nějaké peníze a pak se na závěr nechal vyhodit Scottem, který to celé vyhrál a pak jsem si šel uvařit rýži.
Ale na druhou stranu jsem si vydělal svůj první cash na WSOP!!! JUHŮŮŮŮŮŮŮ!!!
Heads up turnaj byla celkem zábava, ale nejsem přesvědčen, že to vážně stálo za těch 10 tisíc. Začínalo se s 10 tisíci s blinds 100-200, ty se zvyšovaly každých dvacet minut. Na Aussie Millions to bylo nejdříve jednou za tři kola. První rundu jsem si zahrál proti Johnovi Little, bývalému šampionu na WPT. Bylo to moc pěkné, i když jsme se navzájem obehráli jen párkrát. Kvůli těm blinds to bylo ke konci už celkem crapshooty. On pak vyrazil z SB s 33 a já jsem se probudil na bb s AA. Super hra. Vzůru do dalšího kola.
V dalším kole jsem měl to štěstí, že jsem nemusel hrát proti žádné pokerové hvězdě ani žádnému profíkovi. Ale bohužel jsem zas jednou hrál HU jako potrefená koza. Už jsem měl být asi dvakrát venku, ale nakonec se mi podařilo zůsta ve hře asi s 5 tisíci. A to jenom proto, aby mi to jeden protihráč natřel s mými 88 proti jeho Q4. Na flopu J-4-4. No paráda. A to ještě k tomu mě čekala 14 tisícová výplata, kdybych tu rundu vyhrál. Do prkennýýýý vohrady!
Ještě zábavnější na celém výletě je to, že jsem párkrát hrál denní 1 a 2 tisícové turnaje v Bellagiu a vždy jsem vedl a byl vykopnut až ve finále. Jednou jsem byl u finálového stolu na 2000 dolarovém turnaji s první cenou 80 tisíc. No a jasně, že moje QQ byla callovaná od A3o. Ten člověk by calloval asi svůj celý život, tak jsem mu asi po deseti hodinách hraní vysvětlil, proč bych na preflopu foldoval AJ. Měl jsem mu rovnou vysvětlit, že se s A3o NIKDY NEMŮŽE DOSTAT PŘEDE MĚ. ŠPATNEJ VTIP.
Ale tohle je ještě lepší. V pondělí jsme se měli stěhovat z Bellagia do jednoho domu s pár přáteli, na chvíli se vzdálit ze stripu a trochu relaxovat a vypnout předtím, než se pustíme do dalších WSOP eventů. Když jsme v to pondělí balili, tak jsem se začal prohrabovat ve věcech v mém sejfu a zjistil jsem, že právě v ten den mám hrát 6 handed za 2500!! Myslel jsem si, že to je až v úterý, ale to byla mýlka...a já jsem měl už 90 minut zpoždění. Okamžitě jsem vyletěl z hotelového pokoje a ještě předtím jsem poprosil jsem svého spolubydlícího, aby vzal má zavazadla do toho domu a nazdar. Běžel jsem dolů a vzal si taxíka, abych byl v Riu co nejrychleji. Ke svému stolu jsem se dostal se zpožděním asi 100 minut a ze svého stratovního stacku 5 tisíc mi zbylo 3500. Podle zákona schválnosti se opozdím zrovna na turnaji, kde jdou v kole blinds nejrychleji. NO PROSTĚ KLASIKA!! Druhý hand, který jsem dostal byl AA. Blinds byly na 50-100, já jsem raisoval na 275 a byl callován dvěma protihráči. Na flopu přišly karty 7-4-4, rainbow. Vsadil jsem 550, jeden z hráčů zapřemýšlel, pak flat calloval, druhý foldoval. Na turnu přišla Q. Nedokážu přesně vysvětlit proč, ale v ten moment jsem chtěl držet pot nízko a vyždímat z něj co nejvíce, i když jsem vlastně nevědel, kolik přesně on má, protože jsem přibyl do hry před chvílí. Na riveru byl blank, tak jsem vzal všechny svoje žetony, kromě jednoho žlutého za 1000. Moje ruka ho mírně zakrývala, takže ho můj protihráč nemohl vidět. On šel all in a ještě předtím, než jsem se stačil rozmyslet, jestli na něj půjdu i s tím zbývajícím tisícem, mi ukázal svůj hand – 77. Zatracenej full house!!! Myslíte, že se mi pak zadařilo? Dále jsem už jen čekal a čekal a dostal se na 18 tisíc, bohužel jenom proto, abych ztratil ohromný pot proti drawu. No jo, kolo smůly pokračuje dále! Teď se musím jít konečně najíst, o mých dalších nehodách se Vám pokusím napsat co nejdříve.
Hodně štěstí.
